"ČeskoSlovenská šperkařská výzva".
12 měsíců a 12 témat pro vytvoření šperku, není třeba se účastnit každý měsíc. Nejkrásnější na výzvě je, že neomezuje techniky - šité šperky, drátované, z polymerových hmot, cínované a další a další ...
Téma pro leden: Mrazivá krása
materiál: Postříbřený měděný drát, sluníčka čirá a čirá AB vel 4, 5 a 6 mm
Náramek, který jsem v březnu šila do soutěže "když dva dělají totéž". Všichni šili náramek podle jednoho návodu. Pravidlo bylo - zachovat počet 8 různých typů korálků. Takže jsou tam Toho 8, preciosa trojúhelníčky, české ohňovky, Toho 15 a spousta trpělivosti :D
Turecká spirála, šperk, kdy se nejprve navlékne dlouhá šňůra korálků na přízi (perlovka, kordonetka jsou ideální) a potom se háčkuje. Moc se mi líbí z korálků, kterým se říká "pohanka", protože prostě semena pohanky připomínají.
Moje zkušenost je zatím taková, že první tři řady jsou trošku bitva a až od čtvrté práce sama vede a pak už to přibývá dobře. Když jsem zkoušela "turka" poprvé, tak než jsem došla k té čtvrté řadě, vedl už 8:0. Tedy 8x jsem začátek párala. Zlepšuji se, tady u té druhé se dostal pouze na 3:0. Tak třeba příště už to bude bez párání.
... u nás to bývalo něco obhlížet, někde něco sledovat ...
Ale ve spojení s korálky Pigi Beads, které připomínají prasečí čumáčky získává tohle slovo úplně jiný význam.
Prostě jsem jim neodolala a protože jsem kamarádce slíbila něco modrého a zrovna jsem koupila modré "čumáčky", tak na ně došlo. Taky jsem chtěla vědět, jak se mi s nimi bude pracovat a tak jsem si našla jednoduchý návod (malinko jsem si ho upravila, no přidala jsem jeden cíp hvězdičce) a zkusila je.
Jen se musíme dohodnout, na co přijde zavěsit (ale asi to bude zase stužka).
S novým rokem jsem se rozhodla, že konečně bych mohla zkusit Freeform a tak jsem se pustila do míchání směsky. A tak jsem neustále přisypávala a přisypávala a míchala, až toho byla pěkná hromádka.
Ve směsce je český a japonský rokajl, twiny, farfale, dropsy, ohňovky, onyx a korál.
A pak jsem se pustila do šití. Mé heslo obvykle je - Výrobek ví jak má vypadat, já ho mám udělat a nemám mu do toho moc mluvit. Jo u Freeformu to platí dvojnásob. Ušila jsem si náramek a časem dojde i na náhrdelník
To, že s korálky nešiji, už mi stejně dneska nikdo nevěří... A do nedávna jsem také tvrdila, že neháčkuji a háčkovat nebudu, protože mi to nejde a vzhledem k tomu, že času zas není na tvoření tolik, kolik bych si přála, budu raději tvořit to, kde mám více šanci a zkoušet se zlepšovat i v tom šití.
Ovšem to bych při cestě do Prahy nesměla zajít do Robinsona a tam by nesměli mít nádhernou fialovou pohanku, která si mě získala na první pohled. A dávno vím, že "pohance" to opravdu sluší v "turecké spirále", která je ovšem háčkovaná. A tak mi nezbylo, než vzít jehlu, perlovku korálky navléknout a pak se zkusit poprat s háčkem. U třetí řady už spirála vedla 8:0 (8x jsem párala), ale nakonec jsem zvítězila. Ovšem pouze proto, abych zjistila, že nemám vhodné kaplíky. Tak jsem se pustila i do šití. Ale výsledek stál pro mě za to. Porazila jsem tureckou spirálu a udělala jsem si radost soupravou náramku a náhrdelníku.
Ale kdepak, pouze další znak blížících se vánoc. Tentokrát jsem se rozhodla vyzkoušet rampouchy. Jsou to ozdoby, které nejsou z plastů a přitom nehrozí, že se hned rozbijí, když je dítě upustí na zem. A k českým vánocům patří přece české korálky. Rampouchy jsou dlouhé cca 10 cm a jsou z dropsů tří velikostí od společnosti Preciosa Ornela.
... tedy poslední kousek v roce 2012.
Kamarádce se líbilo "mrazivé ráno", ale prý v červené by bylo zajímavější. Tak jsem objednala rivoli 14 a 12 mm, twiny crystal AB jsem měla a červený rokajl taky. Jen červená sluníčka, o kterých jsem se domnívala, že mám jsem neobjevila a tak je nahradily české ohňovky. Před vánoci jsem se ke tvoření moc nedostala, ale dneska jsem si řekla, že bych to mohla stihnout ještě "letos". A tak vznikla "nevinná vášeň" - souprava kde se snoubí vášeň s neviností a plameny pomalu rozpouští ledové krystaly.
Mým přáním je mít na stromečku pouze vlastní ozdoby. Tedy české vánoce s českými ozdobami. A ozdobami z českých perliček. Nádherné návody a inspirace na svých stránkách měla společnost preciosa-ornela
Naprosto jsem se zamilovala do těchto ozdob z twinů a perliček.
Okouzlily mě korálkové větvičky z čípků
a spousta dalších krásných projektů.
Ozdob z českých perliček jsem udělala dost, ale bohužel na můj stromeček se nedostaly. Třeba tihle andílci z českých perliček. U tělíčka jsem si tentokrát vypomohla twiny, takže jsem nebojovala s třetím protahováním drátem jedním větším korálkem
a objevila jsem ve svých pokladech staré broušené české korálky, které našly uplatnění ve vánočních hvězdičkách (i na ně najdete návod v projektech společnosti Preciosa-Ornela)
a že zrovna tyhle hvězdičky stromečku sluší se můžete přesvědčit díky fotografii, kterou mi poskytla kamarádka Daniela, u které právě část mnou vyráběných hvězdiček skončila.
a já se snad těch svých ozdob na vlastním stromečku dočkám ty příští vánoce
Začátkem listopadu vyšlo vánoční číslo časopisu Korálki a po delší době jste v něm mohli najít i můj návod. A když české vánoce, tak přece s ozdobami z českých korálků a tak jsem sáhla do svých zásob z výletů do Zásady do podnikové prodejny společnosti Preciosa-Ornela.
Návod je 2 v 1, můžete si vyrobit ozdoby ve tvaru menších vloček (nebo z nich vyrobit náušnice).
A když přidáte dlouhé trubičky, vznikne vám vánoční hvězdička.
Použitý materiál: Twin perličky čiré s fialovým průtahem, fialový rokajl se stříbrným průtahem a kroucené trubičky 35 mm.
... no jsou jedinci, kteří by se mnou souhlasili, ale i tací, co mě rozhodně pochopí.
V korálkové škole jsem při tématu TWIN dělala přívěsek a náušnice s obšívanou rivolkou. Uklidila jsem ho do krabičky s tím, že na něj také jednou dojde čas. V první řadě se mi nelíbila šňůra na zavěšení, nebyla jsem s ní spokojená. Tak jsem se rozhodla, že ji přešiju a dám ji tu, která tam měla patřit.
Ale stále jsem byla nespokojená, všechno mi to připadalo takové "umělé" a prostě divné. Něco tomu chybělo ... a pak mi to došlo, chybí tomu duch, možná i troška nepravidelnosti v korálcích pro tu zvláštní jedinečnost a kouzlo. A tak došlo na nůžky a během chvíle bylo rozstříháno, korálky přetříděné a mléčný japonský rokajl uklizen. Zalovila jsem v kufru se zásobami ze Zásady pro čirý rokajl s bílým průtahem, vyzbrojila se trpělivostí a začala šít znovu.
A uznejte, že český rokajl sluší těm twinům i rivolkám mnohem více.
Původní verze
Předělaná verze s jiným rokajlem a ve finále jsem se rozhodla pro šlupnu a stužku, jako jednoduché elegangní zavěšení.
... co? Přece české korálky. Nevěříte? Mám důkaz :-)
Fotku mi poskytla kamarádka Andrea, které patří medvídci a teď i soupravy. Občas totiž dostanu dotaz, k čemu vlastně používám různé směsky rokajlu z Preciosy. Odpověď je jednoduchá, jako základ k vlastním směskám na motanice. Ty jsou velmi populární, protože jsou prostě univerzální. Člověk je může nosit jen tak k tričku a kraťasů, stejně jako ve správné barevné kombinaci mohou zdobit nevěstu.
V tomto případě se jednalo o soupravy vyráběné tak, aby ladily barvou k elektronické cigaretě. Původně jsem dělala fialovou, potom černou i s náramkem a v současnosti i malý medvídek má už svůj náramek.
Kdysi jsem se zkoušela zúčastnit některých soutěží, spíš pro pocit a hlavně pro to, zkusit se posunout zase někam dál. Později jsem přestala, protože soutěže byly "hlasovací". O jejich rozmachu v současné době ani nemluvím.
Nesnáším hlasovací soutěže, ne kvůli soutěžím samotným, ale především proto, že obvykle po vyhlášení soutěže mám zahlcené zprávy žádostmi o "like". V těchle soutěžích obvykle nevyhrává "nejlepší", ale ten kdo má odolnější žaludek na žebrání o hlasy a zaspamování pošty kamarádům.
Ale přece jenom jsem se zúčastnila soutěže, kterou vyhlásil obchod Korálky.cz. Výherci byli vybírání autorkou návodu a vítězkou předchozí soutěže. Ano i to je subjektivní, ale rozhodně poctivé. Je mi milejší, když nevyhraji, ale dozvím se, čím zaujal vítěz či vítězka.
Téma soutěže: Když dva dělají totéž. V rámci soutěže poskytla Darí Fejtková svůj návod na náramek s názvem "krokodýlí zuby". Úkolem bylo vytvořit náramek a nějaký doplněk libovolnou technikou. Abych pravdu řekla, vůbec těm, které vybírali vítěze nezávidím, bylo z čeho vybírat a já bych se rozhodovala velice těžko.
Pro mne tato soutěž znamenala především výzvu, zpracovat náramek dle návodu a především zpracovat v něm ty své nakoupené zásoby z Preciosy. Vzhledem, k tomu, že korálky jsem neměla přesně daných velikostí a kombinací, tak jak by se mi líbilo, malinko jsem si schéma poupravila.
A jak jsem dopadla? Nevyhrála jsem, ale jeho tvorba mi přinesla radost a patří k mým oblíbeným kouskům.
Rozhodla jsem se věnovat i šitým šperkům a používat především český rokajl. Ovšem mé zásoby nebyly nijak velké, vzhledem k tomu, že dříve jsem spíš drátovala a používala ohňovky a minerály, neměla jsem zrovna zásoby podle svých představ. Jenže nakoupit korálky podle mých představ znamená projít spoustu eshopů a buď se spokojit jen s částečným splněním představ, nebo objednat na každém něco a na každém samozřejmě platit poštovné, nebo vyrazit na korálkový výlet ....
Jsem ve své podstatě člověk skromný, manžel ode mne rozhodně neposlouchá větu "Miláčku nemám co na sebe", nesnáším pobíhání po obchodech a výrazy nákupní horečka nebo výprodej mi nic neříkají ...
... dokud nejde o korálky.
Proto, jakmile se naskytl první vhodný den (všední den, ve kterém jsem mohla vyrazit na cesty sama bez syna), jsem vzala na záda batůžek a v cca 8.15 stepovala na nádraží, čekajíc na vlak do Liberce, odkud jsem pak chtěla pokračovat do Jablonce a především do Zásady, kde je podniková prodejna společnosti Preciosa-Ornela, asi nejznámnějšího výrobce a prodejce českého rokajlu. Kdo mě zná, ví, že 8.15 je pro moji maličkost přímo vražedný, jsem sova, ideální čas na vstávání bývá tak po deváté hodině (se synátorem luxus, který si nemohu dovolit zrovna často), ale co bych neudělala pro korálky ;-).
Na internetu jsem si našla, že doba přesunu z vlaku na autobus je cca 7 minut, čas podle jízdního řádu je také přesně 7 minut a to nevím, kde ta zastávka vlastně je. I to jsem si aspoň orientačně našla. A tak vyrážím od vlaku k autobusu, pro jistotu se ještě ptám a když dorazím na zastávku, je autobus samozřejmě už pryč, další jede asi za hodinu. Za jiných okolností bych asi byla hodně nerudná, ale tahle zastávka stojí přímo před House Of Beads, což je obchod plný ohňovek, mačkaných korálků, komponentů a dalších nezbytných potřebností a tak bylo celkem jasné, že je to přímo ideální místo, kde trávit čas, který zbývá do odjezdu dalšího autobusu. Po cca 40 minutách odcházím a v batůžku na zádech si nesu asi 1,75 kg ramše, nějaké ohňovky a mačkané korálky. Jsem spokojená, ale další část výpravy mě teprve čeká.
Čekám na autobus, zatímco z gymnázia se vyhrnulo mnoho studentů, autobusy různě přijíždí a všichni se do nich řadí. U každého se pro jistotu ptám, jestli je to ten, který jede do Zásady. Neptám se pouze u těch, které mají číslo městské dopravy. S každou negativní odpovědí moje nervozita roste, co když jsem ho prošvihla (což je nesmysl, ale vidina toho, že se nedostanu ke korálkům mě přímo paralyzuje). A už jede s malým zpožděním, ale je tu. A tak vyhlížím z autobusu a hlídám, abych náhodou nepřejela, což je v reálu celkem nemožné, protože budovu Preciosy, před kterou autobus přímo staví, přehlédnout nejde. S nervozitou otevírám dveře a ocitám se v ráji. Všude kolem jsou spousty pytlíčků s korálky. Kromě mě tam jsou ještě dva pánové, kteří mají na váze pytel, kam hází různé pytlíčky a já jim závidím, ten pytel bych si chtěla odvést, ale obsah mé peněženky mi určuje mnohem skromnější cíle. Tak procházím mezi stojany a nevím co si vybrat dřív, spousta krásných barev a tak orientačně počítám abych nepřekročila vymezený limit. A s velikou lítostí některé balíčky vracím zpátky. Ale určitě si další koupím příště. I tak ten nákup stál za to a já budu mít dostatek rokajlu i twinů.
... na závěr jsem do košíku přihodila, ještě krásné směsky mačkaných korálků.
Mezitím jsem také chvilku váhala, jestli se účastnit i akce "My Profession", přece jenom mě tlačil čas na další autobus a navíc jsem byla i dost nervozní. Nakonec jsem usoudila, že nejde o nic jiného, než říct to, co je pravda. Mám ráda české korálky. A všimněte si prosím toho nádherného obrazu za mnou, je celý z korálků.
Cesta zpátky probíhala celkem v pohodě, autobusem jsem dojela do Jablonce, došla na nádraží, kde jsem zahlédla, jak odjíždí vlak, o kterém jsem ani nepředpokládala, že bych měla šanci stihnout. A tak jsem si koupila v trafice sudoku a trpělivě čekala na další spoj. V Liberci na můj vlak nenavazoval rychlík, ale courák, takže se cesta domů ještě trochu protáhla. V půl osmé večer jsem doma s úlevou sundala svůj 8kg vážící batoh ze zad, dala si kafe a kochala se nákupem. To kochání mi vydrželo ještě další 2 dny, kdy jsem pak třídila a rovnala.
No nechala jsem se na facebooku ve skupině vyhecovat k vytvoření zajímavého tvaru. Byly jsme 4 korálkářky, které jsme se do téhle prostorové kytky pustily. Námitka, že nemám předepsané korálky mě nemohla zastavit. Začala jsem pátrat ve svém kufru po vhodné kombinaci korálků. Vyhrála kombinace dvou zelených barev z posledního nákupu.
Vyndala jsem podložku, nasypala korálky a pustila se do práce. Že by mi to šití šlo samo, to se opravdu říct nedá. Prvních pár řad šlo v pohodě, ale po chvíli jsem začala uvažovat kudy, že vůbec má ta jehla procházet. Polotovar absolutně nevypřipomínal kytku, kterou už některé korálkářky pokořily, ale spíše dětskou skládačku "nebe - peklo - ráj"
Pro jistotu jsem ji vyfotila a těch, které ji už zvládly jsem se zeptala, jestli je to opravdu taková potvora kroutivá. Byla jsem ubezpečena, že rozhodně je. Když už jsem se do ní pustila, tak to prostě nevzdám. Jehla se čím dál víc začíná podobat vývrtce, nešiju, když je syn vzhůru, aby náhodou nepochytil nějaký ten nevhodný výraz ... a šiju a šiju ...
HOTOVO, pokořila jsem ji. Jehla je 2x zakroucená, ale já jsem spokojená. Pokořila jsem tu zelenou bestii...
Použitý materiál: Rokajl Preciosa vel. 11, šito na Nymo B
